Průvodce

 

Karlovarské pamětihodnosti

Kostely a kapličky

Jméno Rok postavení, architekt Adresa Popis
Chrám sv. Máří Magdalény (1732 - 1736, K. I. Dienzenhofer) Kostelní náměstí V interiéru dvě gotické madony, barokní oltářní plastiky (J. Eberl), oltářní obraz (E. Dollhopf) a postranní oltářní obraz sv. Máří Magdalény (J. Kramolín).
Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla (1893 - 1897, G. Wiedermann) tř. Krále Jiřího Pětikopulová stavba. Dle vzoru byzantsko-staroruského kostela v Ostankinu u Moskvy postaven za přispění ruské šlechty. Reliéf sochaře M. Hillera zpodobňuje ruského cara Petra I. při stavbě domu U páva r. 1711.
Hřbitovní kostel sv. Ondřeje (16. stol.) Ondřejská ul. Nejstarší karlovarský kostel, původně gotický. Přilehlý hřbitov zrušen r. 1911, změněn na Mozartovy sady.
Anglikánský kostel sv. Lukáše (1877, Dr. Mothes)    Zámecký vrch Postaven v pseudogotickém stylu za podpory anglických lázeňských hostů.
Kostel sv. Petra a Pavla - sbor Dr. Pavla Farského (1856, J. Zeissig) Mariánskolázeňská 4 Do r. 1946 evangelický kostel sv. Petra. V novorománském stylu. R. 1864 přistavěna věž a zahájena stavba sousední fary.
Kostel sv. Urbana (13. stol.) Rybáře Nejstarší dochovaný objekt města. Vznikl patrně ve 2. pol. 13. stol. v rámci kolonizace.
Kostel sv. Anny (1739 - 1748, V. Schmidt) Sedlec Postaven v obci s historií sahající snad do 11. stol. Barokní oltář, starobylá socha sv. Anny s Marií a děťátkem.
Románský kostelík sv. Linharta (13. stol.) ruina poblíž lesní kavárny Linhart Nejstarší stavební památka K. Varů, prvá zmínka z r. 1246.
Schwarzova kaplička   tř. P. Velikého Pozdně barokní kaplička, často se objevuje na Goethových kresbách.
Kaple Panny Marie (1700) Mariánská ulička Postavena z podnětu hraběte Sternberga. R. 1879 přestavěna v novogotickém stylu, r. 1993 restaurována.
Kaplička sv. Vavřince (18. stol.) Libušina ul.  
Kaplička sv. Linharta (1838) Sovova stezka Postavena z podnětu lady W. Russelové, v 80. letech 19. stol. postavena znovu v novogotickém stylu.
Kaplička Ecce homo (1900) pod rozhlednou Diana  
Kaplička Ecce homo (1897, upravena roku 1991) u školy Jana Palacha  

Vyhlídky a výletní restaurace

Název Výška, poloha Popis
Diana (547 m n.m.) na Výšině přátelství 35 m vysoká rozhledna z r. 1914. Původně se jmenovala rozhledna Přátelství, postupem doby se ustálil název Diana. Přístupna i lanovou dráhou od Grandhotelu Pupp, která je 452 m dlouhá a svůj provoz zahájila 5. 8. 1912, v době největšího rozkvětu lázní. Projekt lanovky vypracoval známý švýcarský odborník na horské dráhy H. H. Peter z Curychu.
Goethova vyhlídka - Stephaniewarte na vrchu Věčného života Byla postavena roku 1889 dle plánů Fellnera a Helmera. V neogotické stavbě se nachází restaurace i rozhledna s výhledem na Krušné hory, Slavkovský les a Doupovské vrchy. Goethe sem rád chodil na mineralogické a botanické vycházky
Jelení skok   Skalka s kovovou sochou kamzíka z r. 1851, jejímž autorem byl berlínský sochař August Kiss. Na skalní útvar nechal sochu nainstalovat baron Lützov, chtěl zesměšnit smyšlenou pověst o objevení Vřídla, podle pověsti se tomuto místu říká "Pod jelením skokem". Tato socha byla r. 1984 zničena vandaly, kopii zhotovil z bronzu karlovarský sochař Jan Kotek r. 1986. Poblíž stejnojmenná restaurace.
Vyhlídka Karla IV. (509 m n. m.) nad Grandhotelem Pupp Neogotická stavba rozhledny z r. 1877.
Doubská hora - Aberg (609 m n. m.) 22 m vysoká rozhledna poskytuje panoramatický výhled na lázeňské lesy. Hotel a restaurace.
Tři kříže (554 m n. m.) Tři velké dřevěné kříže jsou podobenstvím biblické Golgoty, byly postaveny kolem roku 1640 jako výraz vítězné rekatolizace města a kraje, který byl předchozích 100 let oddán víře luteránské. Vrch je opředen četnými strašidelnými pověstmi o bludičkách a vraždě tří bratří. U Tří křížů stávala restaurace a zvláštní altán Camera obscura, v jehož ztemnělém prostoru se na stěnu promítaly světelné obrazy krajiny. Altán byl konce roku 1997 opět vystavěn.
Dorothein altánek (1791) proti Galerii umění Klasicistní altán nechal vystavět hrabě Christian Clam-Gallas pro svá dostaveníčka. Altán navštívil i Casanova!
Poštovní dvůr   Klasicistní stavba z r. 1791 postavena karlovarským poštmistrem Josefem Korbem, aby sloužila jako přepřehací stanice poštovních koňských spřežení. Později se z objektu stalo významné společenské středisko. Dne 20.července 1894 zde zazněla poprvé na evropském kontinentě Dvořákova symfonie Z nového světa. V objektu se nacházejí sál Labitzkého z roku 1791 a sál Pruský z roku 1818 a lázeňskými hosty vyhledávaná restaurace a taneční a zahradní pavilon.
Sv. Linhart   Lesní kavárna a restaurace. Oblíbené výletní místo T. G. Masaryka. V blízkém okolí můžeme narazit na zbytky staveb původní osady Obora, která se nacházela na území královského loveckého revíru hradu Loket. Na tomto území byl v roce 1246 vysvěcen kostel sv. Linharta. Nově založené městečko u vřídla Wary lákalo obyvatele Obory, kteří postupně přesídlili k horkým pramenům.
Malé Versailles Křižíkova ulice Objekt bývalé cihelny byl na sklonku 18. století přestavěn na hostinský sál se zahradním altánem a jde o jednu z nejstarších karlovarských hospod. Roku 1820 se zde německý básník J. W. Goethe zúčastnil měšťanské svatby. Na podzim r. 1996 byla znovuotevřena věrná replika původní výletní restaurace.


Městské divadlo


První divadelní budova byla v Karlových Varech postavena roku 1717, byla dřevěná, stála v aleji za Grandhotelem Pupp a zřítila se při jednom představení v roce 1787. Ještě téhož roku, 15.7.1787, byl položen základní kámen druhé divadelní budovy, jejíž stavba byla financována z výtěžku z prodeje vřídelní soli a stála již na místě dnešní budovy. Velkou měrou se o druhé karlovarské divadlo zasloužil lékař Dr. David Becher, zakladatel moderní karlovarské lázeňské léčby.

Dnešní vzhled divadla je výsledkem přestavby, resp. jde o třetí budovu divadla v Karlových Varech. Byla postavena v letech 1884 - 1886 dle plánů vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera. Zahajovacím představením byla 15. 5. 1886 Mozartova opera Figarova svatba.

Interiéru dominuje a k největším skvostům divadla patří opona od Gustava Klimta, nejvýznamnějšího představitele vídeňské secese. V letech 1993 - 1999 proběhla generální rekonstrukce karlovarského Městského divadla za finanční podpory evropského fondu PHARE. Byla provedena dle původních plánů vídeňských architektů a divadlo tak patří ke stavebním skvostům Karlových Varů.

Slavnostní znovuotevření se konalo ve dnech 24. - 26. 6. 1999, jeho součástí byl jak koncert Smetanovy symfonie Má vlast za účasti mnoha velvyslanců a ministrů zahraničních věcí Středoevropské iniciativy, tak "tradiční" Mozartova opera Figarova svatba. Pamětní medaili s číslem 1, vydanou u příležitosti otevření obnoveného Městského divadla, obdržel prezident Václav Havel.

Další zajímavé stavby

Název Rok vytvoření, architekt Umístění Popis
Zámecká věž   na Zámeckém vrchu Původní královský hrádek z doby kolem roku 1358 v roce 1604 vyhořel. V roce 1608 na jeho místě vyrostla věž, která postupnými přestavbami získala dnešní podobu. V dobách minulých z věže trubadůři ohlašovali příjezd významných hostů.
Grandhotel Pupp   Mírové nám. 2 V roce 1701 ze byl postaven tzv. Saský sál, v roce 1728 k němu byl přistavěn Český sál, který se stal nejoblíbenějším společenským centrem šlechty v Karlových Varech. V roce 1775 se do Karlových Varů přiženil cukrář Johann Georg Pupp, roku 1786 koupil Český sál a rodina Puppů proměnila Český sál během několika generací na velkohotel. Současná neobarokní podoba hotelu je z let 1905 - 1907.
Hlavní pošta (1900 - 1904, Friedrich Setz) T. G. M. 1 Budova je důležitým mezníkem mezi obchodní a lázeňskou částí Karlových Varů. Pošta byla postavena v roce 1903 podle plánů architekta Friedricha Setze. Ve své době patřila k nejmodernějším poštovním zařízením Rakouska-Uherska. Ve výši třetího patra jsou nad pilastry umístěny čtyři alegorické sochy představující Telegraf, Železniční dopravu, Lodní dopravu a Poštu. Budova pošty patří mezi státem chráněné památky.
Dům Felix Zawojski (1897 - 1900, K. Haybäck) Tržiště 9 Nejkrásnější secesní dům v K. Varech.
Dům U tří mouřenínů   Stará Louka 2 Památný goethovský dům (9 pobytů básníka). Přestavěn z rokokového domu roku 1910, arch. F. Ohmann.
Česká spořitelna (1906, O. Stainl) Divadelní nám. Secesní účelová stavba.
Dům Quissisana (lázeňský dům z let 1888 - 92) Mariánskolázeňská 3 Bývalý majitel Karel Pupp. Dnes byty.
Becherova vila (1912, Karel Heller) ul. Krále Jiřího 9 Sídlo rodiny Becherů, nyní v rekonstrukci.
Lützowova vila (1854) na stezce Jeana de Carro Jediná empírová vila v K. Varech.
Telegraf (přibližně z roku 1912) Zámecký vrch 26 Soukromý domek plný starosvětské pohody a květin.
Galerie umění (1912, Seitz) Goethova stezka 6 Postavena původně jako vzorkovna zboží Chebské živnostenské a obchodní komory. Od roku 1953 je zde výhradně galerie umění. Dvě křídla se zajímavým středním členěním.
Městská tržnice (1912 - 13, F. Drobny) Horova 1 Funkční, přísně účelová stavba s trojlodní hlavní halou.
Okresní soud (1907, Förster) Moskevská 17