Průvodce

• Muzea
• Knihovny
• Kina
• Divadla
• Hvězdárna
• Sport

Volný čas

Muzea

Karlovarské muzeum bylo založeno po roce 1865 a shromažďovalo sbírky doklady k typickým karlovarským řemeslům. Dnešní sbírky Karlovarského muzea zahrnují především užité umění (cín, sklo, porcelán, nábytek), národopis (nábytek, textil, nářadí a nástroje), umělecká řemesla (práce karlovarských puškařů a brusičů vřídlovce), doklady o hospodářském a společenském životě města (např. sbírku terčů a střeleckých trofejí kdysi slavného střeleckého sboru). Je zde bohatá dokumentace k vývoji lázeňství a rozsáhlé sbírky přírodovědné. Významné sbírky regionální grafiky, plastik a obrazů doplňuje studijní knihovna se 14 000 svazky.

Muzeum je informačním centrem pro dokumentaci karlovarského lázeňství a dokumentaci stavebních památek. V objektu na Zámeckém vrchu je umístěna správa muzea, odborná pracoviště, knihovna a správa poboček.

Knihovny

Vznik české městské veřejné knihovny v Karlových Varech je spojen s přílivem českého obyvatelstva do pohraničí. Knihovna zahájila svou činnost v roce 1946 díky darům českých občanů ve velmi stísněných podmínkách. V roce 1947 byla přestěhována do budovy na ulici I. P. Pavlova 7, kde již dříve sídlila německá městská knihovna a muzeum.

Velmi brzo došlo k jejímu rozvoji a rozkvětu. Služeb knihovny využívali kromě karlovarských občanů také lázeňští hosté z celého světa.

Budova knihovny se od počátků padesátých let stala ústředím knihoven v Karlových Varech, protože od roku 1954 vznikaly postupně městské pobočky v okrajových čtvrtích města. V současné době své služby čtenářům nabízí čtyři specializovaná oddělení v ústřední budově - oddělení pro dospělé, oddělení pro mládež, hudební oddělení a čítárna a 9 poboček knihovny v městských čtvrtích. Zvláštní význam má pobočka v Drahovicích, kde současně pracuje jako jediná v západočeském regionu Knihovna pro slabozraké a nevidomé občany.

Knihovní sbírky tvoří literatura v českém jazyce a v originálech, naučná literatura, mapy, hudební nosiče, zvukové knihy, kompletní sbírky zákonů, učebnice a skripta. V současné době je provoz v ústřední budově plně automatizován v knihovním systému LANius, v knihovně pracuje Internetové centrum pro veřejnost a informační centrum Evropské unie. Z městských poboček jsou automatizovány čtyři - studijní oddělení na Lidické ul. a pobočky v Drahovicích, Tuhnicích a na Čankově.

Knihovny ve městě poskytují výpůjční, rezervační, informační, rešeršní služby a meziknihovní výpůjční služby pro veřejnost.

Kina

Drahomíra

Název:	Panasonic
Adresa:	Vítězná 48, 36009 Karlovy Vary
Telefon:	353 233 933
Fax:	-
E-mail:	drahomira@drahomira.cz
URL:	www.drahomira.cz/kino/
Poznámka:
Zastávka MHD:	Drahomíra

Čas

Název:	ČAS
Adresa:	T.G.Masaryka 3, 36001 Karlovy Vary
Telefon:	353 223 272
Fax:	-
E-mail:	-
URL:	www.kinocas.cz

Název:	Filmový klub
Adresa:	LD Bristol, Zámecký vrch, 36001 Karlovy Vary
Telefon:	353 229 185
Fax:	-
E-mail:	-
URL:	-
Poznámka:
Zastávka MHD:	U Jezírka

Divadla

Několik slov ke karlovarským divadelním budovám a divadelnictví :

V 17. Století to byly potulné společnosti komediantů, harlekýnů, tanečníků, zpěváků, kterým k produkci musely stačit ulice, náměstí / Tržiště/, prostory v radnici a ve větších lázeňských domech.

Z městské kroniky se dočítáme, že v roce 1717 byl postaven první objekt jakéhosi divadla, tzv. Komődiehaus, který stál na konci aleje / parku / u bývalého Českého sálu / dnes konec parkoviště před grandhotelem PUPP. I když šlo de facto o prkennou boudu, je pozoruhodné, že zde již v 18. Století hostovaly italské operní společnosti, které do Čech zval hrabě Špork / v zimě na zámek do Kuksu, v létě je uvolnil pro Karlovy Vary./ Impresáriové těchto společností jsou známi i z prážského divadelního života / Antonio Denzio, Giuseppe Bustelli, Josef Brunian, Pasqual Bondini, Dominico Quardassoni /. Společnosti hrály opery tehdejších současných italských skladatelů /. Z kroniky se dovídáme, že tento první karlovarský chrám múz se při jednom představení zřítil.

Městská rada se musela postarat o stavbu nové divadelní budovy, větší a reprezentativnější. Ke stavbě došlo v letech 1787-88 na místě přibližně dnešního třetího divadla. Stavbu provedla firma Petr Schäck z Chebu, fasádu navrhl prof. Herget z Andělské Hory /. Divadlo si vyžádalo 7000 zlatých, finančně pomohl MUDr. David Becher / proto místní pojmenování " Becherovo divadlo ". Nový objekt měl 543 míst a byl proveden ve stavební technologii odpovídající době výstavby / hrázděné zdivé, lojové osvětlení, došková střecha /. Divadlo bylo zahájeno Mozartovou operou " Figarova svatba ". Vystřídalo se zde 29 divadelních společností, konaly se zde ale i koncerty. Většinou šlo o německé divadelní společnosti, jednou zavítala i společnost z Prahy Václava Mihuleho. Po 50 letech provozu bylo divadlo podrobeno ostré kritice v regionálním tisku / " vítr profukuje domem, páchne hniloba " atd./.

Proto se městská rada musela zabývat přípravou stavby v pořadí třetího divadla. V roce 1876 vypsala urbanisticko- architektonickou soutěž, které se zúčastnilo 23 kolektivů architektů. V podmínkách bylo stanoveno 800 míst - náklady 200 000 zlatých. Nebyl přijat žádný návrh a byla vypsána nová soutěž, kterou vyhrála známá vídeňská firma arch. Fellner a Helmer, která byla specializována na projektování divadel, koncertních sálů, radnic v celé střední Evropě.

Zahájení výstavby předcházel boj o stavební místo, který novináři charakterizovali jako " boj o zlaté tele ". Výstavbu uspíšil požár karlovarského divadla, který se zařadil do série podobných požárů divadel v 2. Polovině 19. Stol. Stavba byla na podzim v roce 1884 zahájena karlovarskou stavební firmou Emanuel Grimm, vedoucím stavby byl arch. Jiří Hořčička. Stavba trvala 20 měsíců vyžádala si 410 000 zlatých. Divadlo bylo slavnostně zahájeno 15. května 1886 opět Mozartovou operou " Figarova svatba ". Při této příležitosti bylo pod poslední stavební kámen umístěno pouzdro s dobovými dokumenty, které bylo při rekonstrukci divadla v ráží 1998 nalezeno a dne 25. Června 1999 opět uloženo na původní místo.

Vznikla reprezentativní, příjemná budova- miniatura Smetanova divadla v Praze / s možností ozdob a bohatým štukovým tvaroslovím, jejíž atmosféru tvoří především malířská a sochařská výzdoba.

Nejprve nás v interiéru zaujme opona, ona složitá figurální kompozice " Apoteóza básnického umění " ve stylu vídeňského koloristy Hanse Makarta. Je dílem mladičkých secesních malířů Gustava Klimta /23/, Ernsta Klimta /21 let/, Franz Matsche /24/, absolventů Umělecko- průmyslové školy Vídeň u prof. Ferdinanda Laufbergera.

Jde o divadelní umění a 9 múzami / alegorie /. Básník je obklopen 3 múzami, které mu naznačují, aby se inspiroval milostnou scénou na horizontu / 3 páry /.

• patronka komedie - THALEIA - pokyn rukou
• patronka hudby - EUTERPÉ - s opřena o dudy
• patronka tance - TEPSICHORE - s tamburínou v ruce
• patronka milostné poezie - ERATO - s amorkem
• patronka tragedie - MELPOMENE - s dýkou v ruce
• patronka hymnických zpěvů - POLYHYMNIA
• patronka dějepisectví - KLEIÓ - je vidět pouze obličej
• patronka eposu - KALLIOPÉ - v kostýmu amazonky
• patronka hvězdářství - URANIA

Na oponě jsou pozoruhodná v dolních rozích dvě seskupení postav:
Na pravé straně : autoportréty malířů : Matsch - housle, Gustav Klimt - příčná flétna, E. Klimt - mandolína/
Na levé straně : sestry Gustava Klimta, které měly autorům stát modelem při presbě múz : Klara - Hermina - Johanna
Uprostřed na oponě uvedena jména autorů opony
Pozoruhodné původní divadelní kukátko v oponě

Prohlídka z druhého balkónu / z lóží !! /

Než vyjdeme na balkón - na schodišti rokokové lampy / roztančený laškovný pár / a pamětní desky
Vlys nad proscéniem - Ernst Klimt : alegorie malířství, skupina andílků
Kresby na klenbě : nad jevištěm - Gustav Klimt : Tanec /idyla/

• vlevo - Gustav Klimt : Pohoštění u stolu / hojnost /
• vpravo - Franz Matsch : Hra v šachy / moudrost /
• vzadu nad galerií - Franz Matsch : Lov - Diana, psovod, sokolník - / zábava /

Sochařská výzdoba :
Návrh vídeňský sochař Theodor Friedl, realizace Reinhold Völkl z Vídně a Karel Vatzek z Karlových Varů

• antičtí griffoni - bájní zvířata / orel - lev / při vstupu
• výzdoba mezi balkóny, ve vstupním foyeru

Svítidla :
Lustr a svítidla dle návrhu arch. Fellnera a Helmera odlila z bronzu fa. Hess Wolff z Vídně

Třebaže bylo divadlo v průběhu let udržováno a přizpůsobováno novým divadelním technikám / mnohdy bez ohledu na památkářskou hodnotu / , objekt v devadesátých letech minulého století dosloužil a vyžádal si nákladnou rekonstrukci. Dne 30. Června 1993 zde bylo poslední představení tehdejšího Divadla Vítězslava Nezvala v Karlových Varech. Následovaly dlouhé měsíce inventarizace, demontáže vybavení, projekce. V únoru 1997 převzaly klíč od divadla vybrané firmy PRŮMSTAV Praha a První stavební Karlovy Vary, aby zahájily stavební práce. V průběhu dvou let se zde vystřídalo na 1000 pracovníků různých odborných profesí, kus poctivé a obdivuhodné práce zde odevzdali restaurátoři společnosti TRADICE Praha / restaurování opony, nástropních maleb, zlacení, polstrování apod. / .
Rekonstrukce si vyžádala 250 000 000 Kč, které uhradil Magistrát města za pomoci fondu PHARE.

Slavnostní otevření - mimochodem opět Mozartovou operou " Figarova svatba " se konalo ve dnech 24.- 27. Června 1999.

Z bezpečnostních a provozních důvodů není možno se podívat do zákulisí divadla, a proto jen slovně:
Nově bylo při rekonstrukci upraveno a částečně rozšířeno orchestřiště, kinokabina, kinorám pro projekci např. při Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech, tlumočnické zařízení, titulkovací zařízení, zvukový systém DOLBY STEREO, technické vybavení pro televizní přenosy, počítačový prodej vstupenek včetně možnosti napojení na systém předprodeje ve městě či v rámci předprodeje v jiných městech. Nové je vybavení orchestřiště nábytkem, novým koncertním klavírem. V provozní části je pro herce nové vybavení šaten, pro provozní pracovníky divadla nové vybavení pracovních prostor včetně odpovídajícího sociálního vybavení. V divadle je zaveden jednotný čas, průmyslová televize, moderní fungování topení a větrání, požární systém.
V předstihu bylo vybudováno propojení divadla / jeviště / s budoucím objektem TERMINUS v divadelní ulici, kde divadlo má mít provozní zázemí o velikosti 600 m2. Zdokonalena byla jevištní a světelná technika.

Příklad z rekonstrukce :
Restaurování centrálního lustru stálo cca 2 milióny korun z benefičních akcí, uspořádaných na popud Mgr. Jitky Kulhánkové - šéfredaktorky PROMENÁDY. Anketě sami obyvatelé rozhodli, aby vybraná částka byla věnována na restaurování centrálního lustru, který vytváří ono pravé divadelní prostředí, divadelní atmosféru. Pokud jde o cenu, není se co divit. Lustr váží 6 q, stropní mříž 4 q,je 8m dlouhý, v průměru 3,5 m, před restaurováním byl spuštěn na původní kladce, pečlivě rozebrán na 1500 součástek. Před pečlivým uložením do 12 beden bylo vše zinventarizováno a ofotografováno. Řada prvků byla obnovena, nebo dokonce znovu vyrobena, protože chyběly.

Vladislav Jáchymovský

Hvězdárna

Počátky astronomie na Karlovarsku
Astronomie nemá na Karlovarsku příliš dlouhou tradici. Karel Nejdl připomíná pouze krátkou existenci soukromé hvězdárny, kterou si v minulém století vybudoval na karlovarské hlavní třídě lékárník František Wočadlo. Bohatá nabídka kulturních a společnenských pořadů pro zpestření pobytů lázeňských hostů a celková orientace obyvatelstva na lázeňské služby ani potřebu pěstování astronomie nevyžadovaly.

K zásadnímu obratu dochází teprve po osvobození naší republiky. Do pohraničí přicházejí noví lidé se svými zálibami a nadějí, že v novém domově získají podmínky k jejich provozování. Nacházejí podporu v osvětovém programu vlády a s postupující konsolidací poměrů vznikají při osvětových zařízeních rozmanité zájmové kroužky.

V této době, 9. června 1954, byl založen při tehdejším Krajském domě osvěty v Karlových Varech první astronomický kroužek.

Činnost kroužku se začala rozvíjet až následujícího roku.. Členové kroužku konají přednášky pro veřejnost, pozorování malým dalekohledem v parku 'U kočky' na Vyhlídce a rozhodují se pro výstavbu hvězdárny, v níž by se mohli věnovat svým zálibám, a která by poskytovala kvalitnější pozorovatelské možnosti nejen členům kroužku, ale i veřejnosti.

Stavba hvězdárny
Myšlenka na vybudování lidové hvězdárny v Karlových Varech se zpočátku nesetkala s příznivým ohlasem. V roce 1955 však již osvětový dům získal dotaci na adaptaci Goethovy vyhlídky a v témže roce byly nabídnuty i další karlovarské rozhledny a vyhlídka na Josefově výšině. Odlehlost těchto míst a dezolátní stav budov byly hlavními důvody, proč se od jejich úprav ustoupilo. Poté, když nevyšel ani záměr upravit pozorovatelnu na střeše střední ekonomické šloly, bylo z podnětu Ing. Bohumila Malečka rozhodnuto o výstavbě hvězdárny jako novostavby, a to v místě vyhořelého lesa na Hůrkách.

Jaká měla hvězdárna být? Měla být skromnou pozorovatelnou s odsuvnou střechou, sálkem pro konání přednášek, dílnou a temnou komorou. O její provoz se měli starat členové astronomického kroužku, který se po zrušení Krajského domu osvěty dostal pod křídla Kulturního a společenského střediska v Karlových Varech.

Hlavní dalekohled
Hvězdárna se neobejde bez dalekohledu. Na nákup továrního přístroje nebyly prostředky, a tak se amatéři rozhodli, že dalekohled postaví sami vlastními silami. Vzorem jim byl reflektor Rolanda Neumanna z Chebu. Zrcadlo a další optiku zakoupili od Ing. Viléma Gajduška z Ostravy. Dalekohled se zrodil v bohatickém Elektrosvitu.

První léta hvězdárny
Hvězdárna byla slavnostně otevřena 7.července 1963 za krásného počasí a účasti mnoha hostů.. Hvězdárna byla nevelká. Měla půdorys dvou spojených čtverců o stranách asi 9.5 × 5 metrů. Ve zvýšeném přízemí byla přednášková místnost, hala, WC a improvizovaná klubovna. Pod odsuvnou střechou na pozorovatelně byl umístěn na paralaktické montáži reflektor Newtonova typu s průměrem zrcadla 25 cm a ohniskovou vzdáleností 150 cm. V průběhu let byl různě vylepšován a doplňován malými dalekohledy.

Astronomický kroužek
Astronomický kroužek zahájil rozsáhlou činnost. Byly ustanoveny sekce: lunární a planetární (vedla Vanda Adeéová), zákrytová (vedl Ing. Pochman), proměnných hvězd (vedl Ing. Balcar, později josef Marz, sluneční a přístrojová (František Krejčí), matematická... Každý týden ve čtvrtek byla přednáška. v pátek či v sobotu pozorování.

Práce hvězdárny se neustále zdokonalovala, rostl i počet členů kroužku. Slibný vývoj byl přerušen požárem hvězdárny v listopadu 1971.

Rekonstrukce hvězdárny
Požár zničil celou knihovnu, dalekohledy, poškodil budovu. Nová hvězdárna byla budována s přihlédnutím ke zkušenostem z minulých let, aby dokonaleji sloužila.

K původní budově byla přistavena klubovna s knihovnou, v níž je dnes přes 800 svazků, promítací místnost s diaprojektory a promítačkou Meopton na 16 mm film a hala. Zlepšen byl přednáškový sál, který pojme 50 osob a bylo zřízeno slušné sociální zařízení. Místo improvizované klubovny je nyní útulná kancelář a laboratoř pro černobílou fotografii. Pozorovatelna má i nadále odsuvnou střechu. Byla však zvýšena, aby sníh nebránil jejímu odsunu.

Dalekohled byl rekonstruován Františkem Kozelským z Ostravy. Precizní vidlicová paralaktická montáž reflektoru Newton (průměr 25 cm, f=150 cm) nese ještě dva refraktory (průměr 8 a 10 cm).

V suterénu byl dále upraven sklad a postavena dílna, která slouží především pro údržbářské práce. Problémy působí dovážka vody, neboť na Hůrkách nebyl až do roku 1995 prakticky vodovod a nedošlo ani ke zřízení studny. Hvězdárna je položena v pěkném přírodním prostředí. O rozsáhlý areál se starali až do roku 1990 dobrovolně členové klubu astronomů amatérů a pracovníci hvězdárny.

Činnost hvězdárny
Hvězdárna není vědeckým pracovištěm. Jejím posláním je popularizace astronomie, kosmonautiky a příbuzných přírodovědných oborů, zabezpečení zájmové činnosti mládeže a dospělých a pomoc školám při výuce. K tomuto úkolu je přiměřeně vybavena přístroji, knihami, filmy a dalším materiálem. Zajištění těchto podmínek není lehkým úkolem, protože mnohé z pomůcek se u nás nevyrábějí. Daří se to však s pomocí větších hvězdáren a početné řady amatérských astronomů z celé republiky.

Veřejnost měla možnost možnost do konce roku 1993 navštěvovat hvězdárnu dvakrát v týdnu, účastnit se populárních přednášek, besed, filmových pásem a podobných pořadů na hvězdárně, v lázeňském sanatoriu Thermal či jinde. Přednášky pracovníků pražské hvězdárny či Astronomického ústavu ČSAV, kteří za minimální odměnu konají velmi záslužnou a ne zcela doceněnou práci.

Zvláštní pozornost je věnována mládeži. Žáci základních i středních škol si na hvězdárně doplňují poznatky z astronomie rozptýlené v různých předmětech a dozvídají se aktuální informace o novinkách. Každá návštěva je příležitostí k diskusím, které zpravidla neberou konce a musí být přerušovány s ohledem na další program či jízdní řád. Všechny pořady pro mládež jsou doplňovány diapozitivy a filmy a za příznivého počasí zpravidla pozorováním Slunce, planet a jiných objektů. Pro domovy mládeže a vzdálenější školy jsou tyto pořady konány i mimo hvězdárnu.

Přes značný zájem o tuto činnost nelze všem žadatelům vyhovět, a proto hvězdárna už několik let zajíždí s dalekohledy a projektory do letních, dětských táborů. Také tyto akce umožňují dětem dozvědět se mnohé o astronomii a podívat se dalekohledem na oblohu.

Hvězdárnu navštívili významní pracovníci v astronomii a hosté z různých zemí. Z našich astronomů jsou příznivci karlovarské hvězdárny dr. Horský, doc. Kleczek, dr. Grygar, dr. Ceplecha, dr. Křivský, nebo významní popularizátoři Ing. Grün, Ing. Příhoda, Ing. Rükl, dr. Hlad a další. Uvítali jsme u nás prof. Voroncova-Veljaminova, Josefa Klepeštu i pracovníky německých hvězdáren E. Bartla, H. Zilla a R kollara. Kromě již jmenovaných amatérů pomáhají hvězdárně Jaroslav Kruťa, Jesef Vaigl, dr. Bok a celá řada dalších.

Zájmová činnost
Astronomický kroužek, který byl iniciátorem vybudování hvězdárny, byl také po celou dobu zdrojem aktivních spolupracovníků hvězdárny, kteří pomáhali zabezpečovat veškerou její činnost. V době po požáru hvězdárny byl přeměněn na Klub astronomů amatérů. Jeho výbor je dodnes významným pomocníkem pracovníků hvězdárny. Klub má nyní asi sedmdesát členů, a to nejen z Karlových Varů, ale i z Moravy. Členové klubu využívají zařízení hvězdárny, knihovny, dalekohledů, účastní se společných akcí, výletů, zájezdů a vážným zájemcům umožňuje hvězdárna účast na celostátních seminářích, praktikách, kursech a expedicích. Této možnosti využívají výhradně mladí. Specializovanější činnosti se mohou věnovat v rámci několika sekcí: fotografické, kosmonautické, meteorické, programátorské a zákrytové.

Odborná činnost
Přestože hvězdárna nemá dostatečné vybavení pro odbornou astronomickou práci ani příslušně vzdělaný kádr pracovníků, zapojuje se podle svých možností do celostátních úkolů řízených velkými hvězdárnami.

Dlouhá léta spolupracoval F. Krejčí s oddělením meziplanetární hmoty AsÚ Ondřejov při fotografování bolidů. Tato žádaná a časově velmi náročná činnost byla v roce 1986 obnovena zásluhou dr. Miroslava Lošťáka.

V šedesátých letech byly též pozorovány zákryty hvězd Měsícem, jichž se účastnil Ing. F. Pochman a Ing. J. Raška, který obětavě přijížděl až z Ostrova. Také tato osvědčená činnost byla v roce 1980 obnovena a nyní pravidelně pozorují Ing. März, dr. Lošťák a M. Míček.

S pomocí pražských kolegů hvězdárna získala křemenné hodiny a přijímač časového signálu, které přispěly ke zvýšení spolehlivosti a přesnosti pozorování.

Čas od času se schází sekce meteorická, složená převážně ze studentů, což je příčinou kolísavé úrovně práce. Soustavnou pozorovací činnost zatím nevyvíjí, přestože se schází a její členové se účastní prázdninových expedic.

Československá astronomická společnost a spolupráce s hvězdárnami
Členové České astronomické společnosti stáli u kolébky karlovarské astronomie. Po vzniku Československé astronomické společnosti při ČSAV vzrostl počet jejích členů a ti se stali motorem astronomického dění v Karlových Varech. Naši členové jsou organizováni v rokycanské pobočce a již řadu let existuje v Karlových Varech okresní skupina ČAS.

Rozsáhlá spolupráce s ostatními hvězdárnami a mnoho osobních konktaktů mezi amatéry z celé republiky přispívá k výměně cenných informací, materiálů, pomáhá řešit četné těžkosti, s nimiž se hvězdárna potýká..

Ediční činnost
Kromě plakátů a různých programových letáků vydává hvězdárna měsíční oběžníky pro členy klubu, které je informují o připravovaných schůzích, pozorováních, přednáškách a dalších akcích.

K informovanosti veřejnosti a členů klubu přispívá i Astronomický zpravodaj hvězdárny, který přináší populární články, aktuální informace i zprávy z činnosti klubu a hvězdárny. Zpravodaj je určen laické veřejnosti a vyplňuje prostor mezi denním tiskem a celostátními časopisy, které již někteří považují za náročné.

Hvězdárna od sametové revoluce
Po roce 1989, se kolektiv dobrovolných spolupracovníků hvězdárny rozpadá, a jakékoliv pokusy o obnovení provozu v bývalém měřítku ztroskotávají. Mezi nejaktivnější patří nadále ing. Josef März a RNDr. Miroslav Lošťák. Zařízení nabízí veřejnosti otevírací dobu ve středu a v pátek večer za jasné oblohy, provádí se zde školní exkurse a z odborných pozorování zákryty hvězd Měsícem a planetkami a sledování slunečních skvrn.

Pomalu, ale jistě upadá v lázeňském městě o hvězdárnu zájem. V letech 1991 až 1992 se na hvězdárně konaly dvě letní astronomické expedice pro děti a mládež, které byly předzvěstí lepších časů.

1. 1. 1993 nastoupil na hvězdárnu provozovanou tehdy Kulturním centrem Ametyst Miroslav Spurný, který zde vytvořil podmínky k nástupu nové generace spolupracovníků hvězdárny. Otevírací doba pro veřejnost byla podstatně rozšířena na dva dny v týdnu - pravidelně především pátek a sobotu večer. Ve větším měřítku se začaly konat pozorovací víkendy a prázdninové tábory pro děti.

I přes nedostatek finančních prostředků se podařilo se na podzim 1995 zrealizovat výrobu audiovizuálních programů pro školy a veřejnost. Do současné doby se podařilo vyrobit 8 programů, které hvězdárna návštěvníkům nabízí i za nepříznivého počasí. Tyto pořady, vyrobené vlastními silami, nabízejí nevšední zážitek, skloubením vzdělávací funkce s funkcí estetickou. Pořady jsou připravovány pro různé skupiny návštěvníků (např. astro-pohádka pro děti). Nabídka je každoročně obnovována novými aktuálními pořady. V současnosti připravujeme několik nových scénáře. Tím se karlovarská hvězdárna přinejmenším vyrovná větším hvězdárnám a řadě planetáriím.

Název:		Hvězdárna Hůrky
Adresa:		K letišti 144, 36001 Karlovy Vary - Hůrky
Telefon:		353 225 772, sms: 608 257 620
Fax:
E-mail:		hvezdarna.kv@email.cz
URL:
Otevírací doba:		BŘEZEN - DUBEN den začátek pořadu začátek pozorování LEDEN - ÚNOR Pátek a sobota 18.30 19.30 BŘEZEN - DUBEN Pátek a sobota 19.30 20.30 KVĚTEN Čtvrtek, pátek a sobota 20.30 21.30 ČERVEN Čtvrtek, pátek a sobota 22.00 23.00   Sobota 14.30, 15.00, 22.00 15.30, 23.00 ČERVENEC Úterý 22.00 23.00   Středa 22.00 23.00 Čtvrtek 22.00 23.00 Pátek 22.00 23.00 Sobota 14.30, 15.00, 22.00 15.30, 23.00 SRPEN Úterý 21.30 22.30   Středa 21.30 22.30 Čtvrtek 21.30 22.30 Pátek 21.30 22.30 ZÁŘÍ Čtvrtek, pátek a sobota 20.30 21.30 ŘÍJEN Pátek a sobota 19.30 20.30 LISTOPAD Pátek a sobota 18.30 19.30 PROSINEC 27. - 30. 12. 18.30 19.30 HROMADNÉ VÝPRAVY Pondělí až pátek 10.00 a 12.00     Pondělí až sobota   dle dohody předem SANITÁRNÍ DEN: Neděle     Při pořadech není rozhodující počet osob (přijímáme i jediného návštěvníka), jako hromadné výpravy jsou posuzovány skupiny od 8 osob. Přednášky astronomického klubu se konají vždy v pátek od 19.00 hodin, nelze však předem zaručit, pro který týden v měsíci se podaří zajistit lektora. Případné změny v otvírací době jsou zveřejňovány v měsíčních programech, stejně jako přednášky pro veřejnost a pozorování úkazů, které proběhnou mimo stálou otvírací dobu hvězdárny.
Poznámka:		Pravidelné pořady: pátek a sobota 19.30 Komety-nositelky neštěstí 21.00 Na křídlech Pegasa-jen za jasné oblohy ASTRONOMICKÝ KROUŽEK: pro děti od 9 do 13 let, každý čtvrtek v 17:00, DĚTSKÝ RADIOKLUB OK1RHV: dětem a mládeži od 10 do 18 let, každý čtvrtek od 17:00. V případě jasné oblohy na programy naváže pozorování sluneční fotosféry. Vstupenkou zdarma je jakýkoli studenský průkaz. Začátky a konce všech prodramů hvězdárny jsou stanoveny podle jízdního řádu autobusů linky MHD č.8. Vstupné na pořady a pozorování: dospělí 45 Kč; děti 25 Kč; studující 35 Kč; děti do 7 let, důchodci nad 65 let zdarma
Zastávka MHD:		Hůrky

Sport

Dostihy

Historie
Na konci 19. století prožívalo lázeňské město Karlovy Vary ve své historii zatím svůj největší rozkvět. Život i provoz lázní byl uzpůsoben k největšímu pohodlí lázeňských hostů, kteří sem přijížděli prakticky z celého světa. Bylo proto jen otázkou času, kdy k pobavení lázeňských hostů vznikne v Karlových Varech také závodiště pro koně.

Prvním impulsem se jistě stalo založení jezdeckého klubu v Karlových Varech, který v roce 1894 navázal styky s jezdeckými kluby v Praze a ve Vídni. Od tohoto okamžiku začal karlovarský jezdecký klub vytvářet mnohé aktivity, jež dopomohly k vybudování závodiště.

Stavba jezdecké dráhy, postupně realizovaná podle projektů vídeňského architekta Alfréda Bayera ve spolupráci s inspektorem dostihových drah H. Slavkovským, byla v posledním roce století 30.června 1899 za velkého zájmu veřejnosti slavnostně předána Českému jezdeckému klubu.

V dalších obdobích se na závodišti střídala období lesku a úpadku, v roce 1939 byla dostihová dráha dokonce uzavřena a sloužila jako vojenské cvičiště. Teprve v roce 1953 tu bylo zřízeno Státní závodiště, jež se udrželo až do roku 1989.

Závodiště se nesmazatelně vtisklo do koloritu Karlových Varů a tvoří nedílnou část jejich historie. Na jeho půdě často pobývali významní představitelé z řad šlechty a měšťanstva i z politického a kulturního života.

Současnost
V lednu 1996 byla založena akciová společnost Karlovarské závodiště. Cílem společnosti je zušlechtit městem dlouhodobě pronajatý areál závodiště, pořádat zde dostihy nejvyšší sportovní úrovně a organizovat v areálu i jiné než sportovní a společenské akce. Představitelé Karlovarského závodiště a.s. usilují o to, aby z dostihů a jezdeckých závodů vytvořily významnou společenskou událost nejen regionálního charakteru. Využívají přitom atmosféru lázeňského města spolu se specifickým prostředím dostihového závodiště, kde především secesní tribuna a celkové historické ladění závodiště evokuje atmosféru let dávno minulých. Skutečnost, že se koná v Karlových Varech filmový festival, v jehož programu je karlovarské závodiště pevně zakomponováno, zvyšuje společenskou prestiž zde konaných akcí. To potvrzuje i pravidelná spolupráce a televizí a dalšími médii.

Na základě zkušeností z loňské sezóny lze konstatovat, že akce konané na karlovarském závodišti jsou považovány za vysoce prestižní, navštěvované v hojné míře místními obyvateli z celého regionu, lázeňskými hosty a také herci, zpěváky i podnikateli, obchodníky a manažery významných společností, kteří jsou osobně zváni.

Cyklotrasy

Cyklotrasy v Karlových Varech a okolí:

1. Divadelní nám. - Poštovní dvůr - Gejzír - Motel - vodní nádrž Březová - Doubí - Tuhnice - Karlovy Vary (asi 14 km)
2. Karlovy Vary - tř. Krále Jiřího - Křižíkova ul. - Myslivna - Linhart - dále a) nebo b): a) Doubí - Tuhnice - Karlovy Vary (asi 10 km),  b) Vodní nádrž Březová - Starý Mlýn - hotel Alice - Motel - Poštovní dvůr - Slovenská ul. - Divadelní nám. (asi 12 km)
3. Karlovy Vary - stará pražská silnice (Pražská ul.) - Hůrky - Hvězdárna - Vítkova Hora - Olšová Vrata - golfové hřiště - nová pražská silnice - lesní cesta kolem Drahovické myslivny - zahradní kolonie - horní Drahovice- hřbitov - Karlovy Vary (asi 17 km)
4. Karlovy Vary - Tuhnice - Doubí - vesnička SOS - Svatošské skály - Loket a zpět (asi 33 km, zpět možno také po silnici Loket - Karlovy Vary)
5. Karlovy Vary - dolní Drahovice - Hubertus - Dubina - Kyselka - Radošov - Jindřichův pramen - kempink - Stráň - Bor - Vysoká - Dalovice - Karlovy Vary (asi 33 km)
6. Karlovy Vary - Bohatice - Otovice- Nivy - koupaliště Děpoltovice - Mezirolí - Stará Role - Karlovy Vary (asi 20 km)
   

Cyklotrasy Hradní stezky ( Burgenstrasse) :

• Trasa Karlovy Vary - Mariánské Lázně (celkem 44 km, převýšení 700 metrů )
• Karlovy Vary , Kolová, Stanovice, Dražov, Hlinky, Vodná, Krásno, Prameny, Nimrod, Mariánské Lázně 
• Trasa Loket - Karlovy Vary  (celkem 17 km, převýšení 70 metrů)
• Loket, Nové Sedlo, Chranišov, Chodov, Mírová, Počerny, Stará Role, Tuhnice, Karlovy Vary
  

2. varianta - lepší, zajímavější, v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les Loket, po levém břehu Ohře, Svatošské skály (zde přes zavěšenou lávku na pravý břeh), Doubí, Tuhnice, Karlovy Vary

Hokej

Historie
Historie klubu sahá do roku 1932, kdy byl několika nadacemi po těžkých začátcích založen klub SK Slavia Karlovy Vary. První hokejové zápasy se hrály na rybníčku zvaném "Malé Versailes". V roce 1948 byla vybudována umělá ledová plocha uprostřed Karlových Varů a úroveň hokeje šla při daných podmínkách rychle nahoru. Krátce na to se karlovarský hokej vyšplhal až mezi československou elitu.Pět sezón pak bojovali slávisté v naší nejvyšší soutěži, I. lize, tehdy "Přeboru republiky". Byly to sezóny 1951-52, 1952 53, 1953-54, 1954-55. Byla to léta největší slávy hráčů, největšího nadšení fandů, největší hrdosti všech sportumilovných občanů Karlovarska. V sezóně 1954-55 se zranili někteří klíčoví hráči a nejvyšší soutěž se nepodařilo udržet a přišel pád do II. ligy.V této soutěži patřili hokejisté Slavie mezi nejlepší, ale návrat mezi hokejovou elitu se jim už nikdy nepodařil. Ze známějších osobností startovali za Slavii například: brankáři Miroslav Burian, Zlatko Červený, Jiří Kolouch, Karel Straka, obránci a útočníci, Jiří Feureisl, Jaroslav Hraběta, Jan Jánský, Josef Koller, Jan Lidral, Jiří Macelis, Josef Stock, Robert Robětín, Václav Šinágl, Jan Klapáč, Miroslav Klapáč, Jaroslav Šíma aj.

V této době největší slávy, pamatuje karlovarský ZS desetitisícové návštěvy. To zde hrála Sparta Praha, Plzeň, Kladno atd. a hrála se zde i řada atraktivních mezinárodních utkání. Z nich můžeme připomenout vítězství karlovarské Slavie nad švédským AIK Stockholm 5:2, FK Boförs také 5:2, IF Leksands 6:4, nebo výsledek s lokomotivou Moskva 2:3. Dokázali jsme porazit i naše tehdejší národní mužstvo, které se připravovalo na MS, 8:5. Zlom k horšímu nastal koncem poloviny sedmdesátých let. V centru města zimní stadion stárnul a již nestačil potřebám hokeje. Tehdejší vedení města rozhodlo, že nová ledová plocha se vystaví mimo centrum. Nejprve se začala budovat vedlejší tréninková plocha, která byla zprovozněna v roce 1975 a hala na zápasy měla být následně postavena vedle této plochy. Bohužel k výstavbě této plochy nedošlo.

Stávající plocha byla sice zastřešena, ale to bylo vše , co se na zimním stadionu za další roky vybudovalo. Takto postavený zimní stadion bohužel slouží dodnes a od roku 1990 je stadion za každoročních velkých finančních nákladů postupně dobudováván. Zklamání z nové ledové plochy se tehdy odrazilo i v úrovni karlovarského hokeje. Jisté bylo, že přechodem na nový zimní stadion se Slávie neudržela již ani ve druhé lize. Hokej v Karlových Varech skomíral, mučil se, fandů a příznivců ubývalo. Podpora tehdejších nejvyšších orgánů města nebyla téměř žádná. Nemohlo to skončit ani jinak, než krajským přeborem. V něm s výjimkou sezón 1983-84 a 1984-85, kdy se podařil návrat do tehdejší II. NHL, se Slavia neustále zmítala a přestože každý rok bojovala o postup, ten nepřicházel. Ti co hokeji fandili a věřili, že hokej ve Varech nemůže být stále jen dole, se dočkali.

V sezóně 1989-90 Slavia postoupila a opět hrála II. NHL. Bohužel se jí nedařilo a skončila ve skupině poslední. Díky reorganizaci se ale v soutěži udržela. V polovině této sezóny došlo ke změně ve vedení klubu a po "malé" revoluci, kdy bylo odvoláno dvanáctičlenné vedení, se do funkce manažera posadil Miroslav Vaněk a presidentem klubu se stal ing. Ladislav Trubač. Hned v následujícím ročníku 1991-92 jsme pod vedením trenéra Jaroslava Šmejkala nečekaně, ale zcela přesvědčivě vyhráli A skupinu II. NHL s náskokem 10 bodů. V kvalifikaci jsme pak skončili za J. Hradcem a nepostoupili. V sezóně 1992-93 jsme se chtěli pokusit zopakovat loňský úspěch. To se však nepodařilo, mužstvo skončilo na 3. místě. V tomto roce se hlavním sponzorem stala firma Jan Becher-Karlovarská becherovka a.s. a klub nesl název HC Slavia Becherovka. V sezóně 1993-94 se II. NHL přejmenovala na II. ligu a její účastníci se ze čtyř skupin rozdělili do dvou po šestnácti účastnících. My jsme skončili ve skupině A jen díky jedné brance za postupujícím Pískem na II. místě. Sezóna 1994-95 se konečně povedla. Vyhráli jsme svoji skupinu a v boji o postup do I. ligy jsme zvítězili.

Tento úspěch byl výsledkem působení trenéra Marka Sýkory, který během sezóny přišel z Pardubic. V prvním roce našeho působení v I. lize jsme skončili na 3. místě a v postupu do bojů o extraligu nás vyřadil Přerov. Celá sezóna byla povedená. V mužstvu se dokonce objevili dva bývalí reprezentanti a hráči z NHL. František Musil, který čekal na dohodu s týmem Ottawy nastoupil v úvodních sedmi zápasech. Tím druhým hráčem byl David Volek, který kvůli smlouvě s pojišťovnou po svém zranění v NHL nemohl startovat v extralize, hrál v Karlových Varech od listopadu do konce sezóny. Na jejím konci došlo k další změně v názvu klubu, na HC Becherovka.

---